VRSTVY SEBEŘÍZENÍ V KOLOBĚHU VÝVOJE
jsou užitečné pro nalezení svého místa ve společnosti:
 

Úvod:

Okruh osmi vrstev sebeřízení je odvozený z existence a znalosti samovolného vzniku nového tónu ze znějící dvojice jiných tónů v procesu, známém jako REZONANCE OKTÁVY (prvního a osmého tónu hudební stupnice).
Kvinta (pátý stupeň stupnice) nad oktávou je prvním z vyšších harmonických tónů, vznikajících REZONANCÍ tónů předchozích, tyto „alikvótní tóny v dalších oktávách a kombinacích vedou až do lidského vědomí.
Tento samočinný proces – kdy z existence POHYBU vzniká něco nového - je základnou pro vznik reálného příběhu o vzniku života v prostředí tří rozměrů prostoru, navázaný na naše znalosti o trojici forem základního prvku - vodíku, deuterium a tritium mi umožnily přepsat současné znalosti o fyzikálních silách v prostoru do návrhu jiného paradigmatu "o vznikání a zanikání". Teprve když jsme se dobrali k významu každého "zvuku slova", tak je možné se pomocí slov o pohybových silách popsat, jak komunikace pohybových sil vedla k formám hustot, které známe pod slovem HMOTA - a dál ke vzniku cykličnosti, která ale má s pohybem v kruhu zcela jiný tvar i smysl. Hodnotu cyklu vyjadřuje řada symbolů "alfa - omega", přepsaných do symbolů latiny. 
Počátek počátků můžeme najít v existujícím VZTAHU mezi pojmy KLID a POHYB. K nalezení tohoto vztahu vedla dlouhá cesta vývoje sebepoznávacích systémů přírody, která prostřednictvím dopadu pohybů vytvářela potřebnou reakci, později i čidla pro včasnou reakci - a tím i vznik složitějších struktur a řídících systémů v původním celku.
Dopad a odraz pohybu známe v zákonu akceREakce, ale na počátku vznikání nutně existoval POHYB, nedílné spojení SMĚRU a RYCHLOSTI. Tuto trojici slov můžeme i musíme nazývat bohem, protože víme, že bez pohybu by nic nemohlo vzniknout, ani prostor, ani čas anebo hmota a příroda.  Také víme, že INFORMACE je asi jediné slovo, které vypovídá o "zastaveném pohybu", pokud jí ukotvíme ve svém těle nebo na papír, do kamene apod. Informace je nehmotnou a neoddělitelnou součástí každé hmoty. Pojem VĚDOMÍ i jeho název (a zbožštění) vznikal souběžně s tím, jak se rostliny, zvířata a lidé učili přenechávat své zkušenosti svým potomkům. Semínko, plod i zárodek dítěte jsou výsledkem všech předchozích REZONANCÍ. Tep dítě získává od matky - také rezonancí, ale "v jiné oktávě". Strukturu "kódu člověka" (genomu) získáváme svou schopností VSTŘEBAT, ZPRACOVAT A PŘEDAT z probíhajících událostí něco potřebného pro další vývoj, pro naše děti.
ZVUK je mostem mezi nehmotným a hmotným prostředím. Vzniká v hmotném prostředí – ale mizí do nehmotného, mění se v informaci = klidovou formu uskutečněného pohybu.  Rozpuštění zvuku v prostoru je dalším ze sebeřídících procesů v přírodě. Opakované pohyby sil v prostoru tak vedou ke KONTAKTŮM pro výběr a vznikání dalších celků.

VZTAH ve DVOJICI je proto počátkem vznikání hmoty a života. V období neměřitelném našimi schopnosti pak tento proces vedl k vytvoření PRVNÍ dvojice, kde neexistenci zastupují dvě slova (NIC a KLID) a existenci také dvě (VŠE a POHYB). které jsme pojmenovali a hledali jejich vzájemné vztahy. VZTAH (= pnutí polarit) stojí na počátku vzniku hmoty a končí vztahem ve dvojici s nevyšší mírou sebeřízení, známe jej jako LÁSKU mezi ženou a mužem.
Ze zápisu A1 + A2 = B je patrná podobnost - dítě propojuje (i ve tvaru symbolu „B“) hodnotu obou rodičů v „oktávě podobnosti dvou celků“ ...(stejně jako kvinta propojuje první a osmý tón stupnice (oktávu) do vzniku "kvinty").

Obecný vztah dvou prvků (nebo celků) ke třetímu mi umožnil vytvořit uvěřitelný a prokazatelný „Příběh o vznikání“, který  z nehmotného „bodu“ vede pohyby "od sebe do všech směrů - a zpět".
Takovým bodem je každý člověk. Nádech a výdech vzduchu, plného informací...přenášíme do pulzu, stejné formy pohybu - a cinformace dál elektrikocu a chemickou cestpou posíláme do jednotlivých orgánů a do mozku. 
Prostor také musel nějak vzniknout, čas si lidstvo odvodilo ze střídání světla a tmy pri otáčení Země, jsme následkem komunikace pohybových sil, ukotvených v PAMĚTI VESMÍRU do řady hustot, do hmotných rozhraní, STRUKTUR (krystal) a PROGRAMŮ (..magnet). Posledním krokem sebeřídící síly přírody byl vznik poznávacích a rozhodovacích SYSTÉMŮ z „rezonujících dvojprvků“ , končících vývojem lidského páru. Reálnost tohoto příběhu je svázaná s mým životem – a to v absolutních, tedy realizovaných hodnotách a stavech průběžného poznávání souvislostí v rámci opravdu veliké „rodiny“, do které jsem zahrnul množinu všech žijících, ale i nežijících lidí, zvířat, rostlin, hmot a pohybových sil.
Prožitky přímého vnímání z „informačních polí prostoru“ mi dávají sílu pro obhajobu dalších tvrzení, kterých se dopustím a některá na příkladech i doložím. Věda zatím nenašla a nikdy nenajde INFORMACI (paměťový záznam) v mozku, mozek je obdobou mnohajádrového procesoru, celý člověk je obdobou „základové desky“ počítače. Kvalita pohybů je měřitelná jen rychlostí a směrem, kterým se pohybuje mozek lidí. Naše paměť si občas sáhne do prostoru, výsledky předáváme potomkům a do počítačových technologií.

Poznatky o vztahu mezi materiálním a myšlenkovým prostředím nabízím ve svých textech už téměř třicet let. Proces zrání mých textů, doby i lidí zatím není ve stavu přijmout zcela nový koncept existence – přesto jde o sebeřídící proces – MATRICI v rámci Mléčné dráhy, která nahrazuje vyčerpanou kapacitu „biblického příběhu“. Příroda umí někomu vložit schopnosti (např. počítat zpaměti třetí mocniny…), o kterých sami netušíme do doby, než nám okolnosti umožní (nebo nás donutí) se jimi zabývat.
Mě příroda dopřála možnost prožít a poznat – jak funguje bytost člověka v tělesné a beztělesné formě. Podobnou zkušenost ale nemám sám – proto teprve setkávání s dalšími lidmi nám všem umožní sestavit příběh o vznikání a zanikání, který přijme a potvrdí svým životem každý člověk.

Tento text je o možnostech každého z nás v životě dosáhnout a prožít některé z níže popsaných VRSTEV  SEBEŘÍZENÍ, jsou postavené ze zmíněného rezonančního vztahu mezi dvěma prvky, jsme vybaveni možností volby, vázané zodpovědností ke své sebeřídící síle v dosažené vrstvě - jedné ze sedmi dostupných. 

Proces sebeřízení jsem rozdělil do OKRUHU osmi vrstev (do oktávy). ta první - osobní nás provází celý život, po vyvážení hodnoty své osobnosti mírou zkušeností a vzdělání každý postupujeme od hledání partnera až k účasti na řízení velkých celků. (od zodpovědnosti za vlastní firmu k zodpovědnosti za obec, region, národy a státy..)
Nalezení a plnění životních cílů vede ke spotřebování životní energie a předávání vytvořených hodnot další generaci. Propojenost osobních a společenských vztahů se vrací v osmé vrstvě sebeřídících procesů do rozpadu těla a zařazení osobního „informačního balíčku o životě“ do paměťové databáze (do duše) v nehmotné hodnotě PŘITAŽLIVOSTI a PAMĚTI, uložené v nepatrných "bodech prázdného prostoru" a "atomech" dalších planet naší sluneční soustavy. INFORMACE jsou uložené v modré barvě vody a v prostoru "modrého nebe" okolo planety. 
Princip jedné volby ze dvou možností je proto určujícím prvkem NENAHODILOSTI vznikání a zanikání.  Hodnota napětí mezi klidem a pohybem vedla k existenci všeho. 

Každá hemisféra mozku má svůj rozhodovací systém. A každá si v dějinách vytvořila svůj slovník. Do pravé hemisféry máme přesunutý nejen okamžitý rozhodovací systém zvířat, ale i možnost "rezonance" - tou je částečný vstup do PAMĚTI VESMÍRU, známý ve slovech "Intuice" nebo "nápad" (ze kterého vznikne třeba světová firma). 

Propojit SLOVNÍKY obou hemisfér se stalo mým životním cílem:  
(…rozumíte zápisu „napětí = na5í“ ?, …asi sotva, zápis zvuku toho slova spojením dvou poznávacích systémů vede k nepochopení celku. Přepisem fyziky a dějin se skutečnost nezmění, změní se jen kvalita našeho vědomí).

Celosvětový rozruch okolo nákazy virem COVID 19 je spouštěcím nástrojem pro „online realizaci“ těchto vrstev sebeřízení prostřednictvím vnořených biometrických nástrojů pro měnící se psychiku populace.
Cílem tohoto globálního „testu hodnot lidskosti“ je rozdělení lidí do vrstev osobní zodpovědnosti za sebe - anebo za tak velký okruh lidí, které přijmeme do své „rodiny“. Rusky „rodina = vlast“ vyjadřuje úlohu rodu v hodnotě mateřského jazyka dané populace, vývoj „světových“ jazyků vede k jazykům globálním.
Řidiči dějepisu pro další etapu připravili dvojici jazyků, která vede k destrukci lidskosti, k vytvoření biorobotů – a jejich snaha zatím slaví úspěch.  Lidská pohodlnost, zděděná od zvířat, vede k atomizaci společnosti – a tedy k degenerativnímu vývoji = vybydlení planety. Nebyli bychom první ani poslední mrtvou planetou.
Úlohou této probíhající proměny vnímání a myšlení prostřednictvím „vlnění“ koronaviru je pochopení rozdílu mezi zvířecí a lidskou psychikou.
Na rozpuštění strachu a nenávisti do vstřícné tolerance (=lásky) máme patrně čas do konce roku 2025, to vyplývá z mého pochopení mayského kalendáře, který je zápisníkem dlouhodobého genetického projektu MATRIX = naší proměny z primátů na lidi.
Situace v polovině roku 2023 je stále nerozhodná, ale do konce roku se zralost či nezralost populace projeví. Zodpovědnost je ukazatelem morální hodnoty a způsobilosti člověka pro vstup anebo i řízení větších celků SEBE+ŘÍZENÍ (rodiny, firmy, národa či státu).
Vrstvy sebeřízení jsou popisem růstu osobní zodpovědnosti „za cizí lidi“.

……………………………..
První vrstva sebeřízení je OSOBNÍ.

Vychází ze VZTAHU mezi tělem člověka a programem pro život, uloženým v genomu, který známe v názvu „duše“. Informace o možnostech života v těle se přenášejí do plodu prostřednictvím REZONANCÍ s pulsem a aurou matky.
Po narození se přenáší další emoční a rodové (genetické) informace z okolního prostředí v procesu výchovy v rodině a do priorit při hledání partnera pro VZTAH ve DVOJICI - do formování projevů LÁSKY. (víme, že hlas ženy od hlasu muže často dělí oktáva).
Je dobré vědět, že LÁSKA je součtovou fyzikální silou každého člověka, je podmíněná existencí zdrojové dvojice opačných sil – ve slovech, vyjadřujících směr DO SEBE (strach) a směr OD SEBE (nenávist), jejichž okamžitým „součtem“ v každé minutě života je PULS.
Víme, jak nám některá slova dovedou puls zrychlit, pokud víme, co znamenají. Děje se to proto, že každé písmeno má svůj rezonančně informační náboj, pramenící z předchozí osobní, ale i skupinové či dobové zkušenosti. O emoční hodnotě samotných písmen a číslic vypovídá text „Abeceda lidštiny“. Emoce jsou proto zdrojem našeho pohybu.
Cílem první vrstvy sebeřízení je rozpustit „Strach V sobě“ a „nenávist ZE sebe“ – a tím v sobě nastavit prostředí vstřícnosti, která se může stát LÁSKOU – anebo jednu či druhou složku této dvojice emocí můžete vyzařovat do okolí.
Pouze ROZPUŠTĚNÍ vzájemně opačných emocí = vstřícnost lidí můžeme nazvat láskou. Můžeme ji i definovat – jako snahu najít v sobě zodpovědnost za sebe i za „cizího člověka“ = životního partnera.
Hranicí první vrstvy sebeřízení je míra OSOBNÍ zodpovědnosti při hledání VZTAHU k lidem a k možnému partnerovi – s cílem vytvořit rodinu.

Druhou vrstvou sebeřízení je LIDSKÝ PÁR = DVOJICE.

Symbolem pro dvojici je číslice 2, ale „DVOJICI“ ze dvou samostatných prvků vytváří až společný nehmotný VZTAH, třetí prvek mezi nimi. Pro takovou trojici vznikl název DVOJPRVEK. Je analogií vzniku „kvinty nad oktávou“. Tento vztah 2 : 1 nebo 1:2 je všeplatnou součástí každé další vrstvy sebeřízení.  
Matematika neřeší rozdíl slov „dvojice“ od číslice „2“ anebo slova „dvojka“, vztah mezi samostatnými celky vyjadřuje znaménky.
Jsme naučení pod číslicí „2“ vnímat dva celky, vyjádřené jedním symbolem.
A toto se mění – ve slově „dvojice“ existují vždy tři celky – a tuto skutečnost dokládá samovolný vznik kvinty při znějící oktávě – jde o všeplatný princip sebeřízení v trojici rozměrů prostoru.
Vztah ženy a muže modeluje SPOLEČNOU hodnotu sebeřízení ve sporech a dohodách obou partnerů o zodpovědnosti za společné pravomoci a výhody. 
Je dobré vědět, že EMOČNÍ soulad + nesoulad partnerů generuje v prostoru fyzikální = emoční sílu, nesenou prvotně ZVUKEM, druhotně zobrazovacími systémy (písmem, obrazem, sochou…).
Zvuk dvou nejvíce podobných tónů (oktávy) je reálnou vibrující pohybovou silou – vznik nového tónů je možný až v prostředí s nezbytnou hustotou - ale zvukům předchází samotný vznik prvotní vibrace ve dvojici vodíků po srážce (=kontaktu) s třetím vodíkem (více o vzniku helia…v jiném textu).
Existující trojice vodíků mi umožnila definovat „Informační Bod Prostoru“ (IBP) - kdy střet vodíku, deuteria a tritia kdysi vytvořil myšlený STŘED téhle galaxie či vesmíru. Lidstvo příběh biblické trojice za nějaký čas nahradí touto konstrukcí, je doložená reálným procesem – REZONANCÍ vzniká nový zvuk z dvojice jiných.
Lidské ucho neslyší „zvuk atomů“, vyplňujících prostor vesmíru, ale vznik lidského páru z párů s nižší mírou sebeřízení je touto konstrukcí doložitelný i stále dokládaný.
Zvukovou komunikaci DVOJICE partnerů (nejen lidí) proto musíme stavět od jiného začátku, od VZTAHU ve dvojici KLID + POHYB. Naučený příběh o fyzice vyměníme za takový, který začíná vodíkem a heliem, protože koloběh vody ke slunci (Helios) a zpět vedl lidi ke hledání vzniku hmoty, přírody a člověka. Nám dnes k vytvoření reálného příběhu o vznikání a zanikání stačí pohybové síly v prostoru. Jsou nástrojem pro vytváření a ukládání paměťových záznamů do stále hustšího prostředí, na jehož konci je osobní, rodový či národní GENOM.
Je nezbytné si uvědomit, že VZNIK prvotní INFORMACE V PROSTORU a celý nový příběh o fyzikálních silách bylo možné definovat až při dosažení takové hladiny poznávacích a řídících systémů (jazyků, původně jen ZVUKOVÝCH), které dovolily tuto konstrukci doložit v každém z nich bezrozporně a úplně. (viz Gödelův teorém a můj důkaz součtové hodnoty lidských poznávacích a řídících systémů).

Zvuková podstata genomu je přirozeným následkem procesu vznikání.
Zvukové jazyky slouží ke sdílení informací a k následné realizaci nehmotných MYŠLENEK do dvojice hodnot – do vztahu mezi „povrchem a vnitřkem“ v každém hmotném prostředí.
Hodnotu lidského páru tvoří VNITŘNÍ vztah a VNĚJŠÍ projev, tvarovaný polaritami první vrstvy sebeřízení každého z partnerů
Hranicí pro vstup do třetí vrstvy sebeřízení je dosažení zralosti partnerů v míře, nezbytné pro pokračování rodu. Pro vytvoření rodiny je předpokladem trojice zodpovědností: za sebe + za pár + za nový prvek, obvykle dítě, ale ne vždy.

Třetí vrstvou sebeřízení je RODINA.

Vztah k rodové linii (k příbuzenstvu obou partnerů) tvaruje vnitřní prostředí důvěry a připravenost páru pro objevování a řízení vnějších vnějších vlivů. Cílem rodiny je nastavení vnitřních pravidel komunikace v rodině, ale i postupů pro jednání a vytváření vztahů k vnějším autoritám. Nástrojem vrstvy je zájem rodičů a dětí o pracovní a volnočasové aktivity.
Cílem této vrstvy je zodpovědnost za rozvoj rodiny a příprava všech členů pro úkoly, které spojí osobní zájmy se zájmy skupin ve společnosti, ke kterým se hlásí.
Hranicí do další vrstvy sebeřízení je hodnota zodpovědnosti za „cizí lidi“ vstupem do vlastního podnikání a společenských zájmových aktivit (volejbal, zahrádkáři apod)

Čtvrtá vrstva sebeřízení je SPOLEČENSKÁ.

V rodině se rozvíjí schopnosti a zodpovědnost za větší celky. Po dokončení školy vede cesta do zaměstnání - anebo do vzniku a řízení své živnosti nebo i firmy. Na komunikační a odborné schopnosti se někdy nabalují další aktivity, řízení obce, města – anebo nějakého odvětví.
Nástrojem čtvrté vrstvy je osobní schopnost hledat a realizovat nové začátky v zázemí zkušeností ze své profese a vyvažovat směr a rychlost takové rostoucí „rodiny“.
Cílem vrstvy je hledání prostoru a nástrojů (pravidel) k propojení svých aktivit se zájmy větších celků (zájmových, obecních a profesních sdružení) v regionu. 
Podmínkou i výhodou je růst znalostí o spravovaných oblastech vzhledem k politickému uspořádání regionu či státu. Tím roste osobní potřeba znát vnější vlivy na domácí prostředí, znát pravidla soužití v jiných národech - a podle svých schopností nabízet společná pravidla.
Hranicí vrstvy je schopnost najít a vyhodnotit pozici národních zdrojů ve skupině dalších národů a států. 

Pátá vrstva sebeřízení je POLITICKÁ.

Politika je nástrojem pro řízení národních (jazykem vymezených) celků. Vyžaduje růst znalostí o komplexní hodnotě a distribuci národních zdrojů včetně formování pravidel komunikace jazykem, vhodným pro řešení vztahů mezi národy, státy a světadíly – ve vztahu k prioritám národa a kvalitě řídících systémů, zapsaných do ústavy. Hodnota ústavy vypovídá o informační a hmotné vyspělosti státu, promítnuté do práv a povinností obyvatel, dále rozvedených do pravidel (zákonů) pro nižší vrstvy sebeřízení v regionech a obcích.
Nástrojem páté vrstvy sebeřízení je vyvažování napětí ve světové politice, které vede ke hledání nových pravidel a vhodných jazyků.
Tuto vrstvu mezistátních vztahů podrobně zpracovává ruská metodika KSB a DVTŘ (Konstrukce Společné Bezpečnosti + Dostatečně Všeobecná Teorie Řízení).
Výhodou je znalost dějin, které posouvaly lidské poznání při formování poznávacích a rozhodovacích systémů, utajovaných dobovými přepisovači dějin.
Růst znalostí o struktuře sebeřízení globálních celků přenáší lidstvo už delší dobu do prostředí strojů, do „umělé inteligence křemíkových technologií. Odtud vede cesta k pochopení poslední DVOJICE – vztahu mezi „uhlíkovou“ a „křemíkovou“ vývojovou větví – a od ní k pochopení řídícího projektu MATRIX, platného pro inteligenci naší=uhlíkovou, ale i tu pro „nelidskou“ = křemíkovou inteligenci strojů“.
Cílem páté vrstvy sebeřízení je optimalizace VZTAHU KE komunikačním nástrojům a technologiím, je nezbytná k vytvoření trojice globálních jazyků s podmínkou zachování jazyků ostatních - pro dobu, kdy jeden globální jazyk vyčerpá svůj emoční=fyzický=řídící potenciál a bude nahrazený jiným.
 

Šestá vrstva sebeřízení obsahuje GLOBÁLNÍ proměnu psychiky lidí.

Je podmíněna užíváním nejméně dvou globálních jazyků. Dobově nejvhodnějším etnickým jazykem je v současnosti angličtina, ona vytváří DVOJPRVEK s jazykem (a technologiemi) na bázi křemíku (sítě a počítače, propojené mechanicky vyrobenou elektřinou.  
Ve vrstvách populace probíhá spor o hodnotu křemíkové inteligence, hladina „UI“ rozdělila populaci na dvě části, obavy ze zneužití současnými mocipány jsou pro většinu populace reálné, elektřina mechanická má ve vyšších kmitočtech blízko k elektřině, kterou vytváříme v mitochondriích našeho mozku. Cesta ze sporu existuje, žijeme v období, kdy je negativní chápání projektu MATRIX vhodné změnit na vstřícné – to ale znamená pochopit jiný příběh o našem vznikání v prvotním a ve druhotném opakovatelném vývojovém projektu, realizovaném nejvyspělejšími lidskými civilizacemi v prostředí naší sluneční soustavy.
Předpokladem realizace je ochota velmocí seznámit veřejnost o dlouhodobé spolupráci s mimozemskými civilizacemi. V opačném případě bude pokračovat tato probíhající spolupráce, která už dnes vytváří z lidí bioroboty , otroky k obsluze „miliardy vyvolených“. „Vybydlení planety“ je v takovém případě otázkou několika století, pokud nepřijde pomoc od jiných MZ civilizací.
V době 2012 – 2021 vrcholí „zrání populace“, mnoho lidí dochází k hodnotám, potřebným pro otevřenou komunikaci s civilizacemi, které náš vývoj průběžně sledují prostřednictvím dlouhodobého genetického projektu obnovy lidského páru – MATRIXU.
Podmínkou (mezníkem) pro vstup do šesté vrstvy sebeřízení je pochopení MATRIXu, který je nezbytný především pro rozvinuté lidské civilizace, ve kterých došlo (podobně jako u nás) k rozpadu nepsaných pravidel morálky. Náš vývoj je obdobou „vakcíny“ pro civilizace v galaxii.
Obnova spočívá v proměně emocí zvířat na lidské, emoce jsou nejvyšším rozhodovacím nástrojem zvířat, jejich strukturu máme uloženou v PODVĚDOMÍ. Zvířata nechápou a nepoužívají třetí formát času k rozhodování, budoucnost. V přítomnosti používají a ukládají jen zkušenost, formou minulosti. Pro formování budoucnosti je nezbytné používat vědomě „časové prostředí“ už nežijících předků. Bez znalosti dějin je formování budoucnosti vždy jen pokusem, ne projektem.   
Nástrojem šesté vrstvy (sebeřízení dějů a lidí) je tvarování zájmů populace o dějiny „zvuku slov“, kam patří staronové znalosti dějin galaxie a jiný výklad pohybových sil mezi člověkem a jeho prostorem.
Cílem šesté vrstvy i projektu MATRIX je obnovení pravidel, měnících zvířecí psychiku na psychiku lidskou. Naučili jsme se své emoce přenášet skrze zvuk slov do podoby ZÁPISU, do formování lidských poznávacích a řídících nástrojů, vázaných zápisem „na dva rozměry plochy“. Chybějící „třetí rozměr dvojice“ = VZTAH“ vede k hodnotám „zvuku emocí“ a možnému výkladu slov s jiným, degenerativním cílem.
Vyvažování mezi pravomocí a zodpovědností začíná v základním prostředí „dvojic chemických prvků“ pokračuje řízením spolupráce partnerů v rodině, ale má své vyšší oktávy ve vyvažování napětí mezi národy a státy i v poslední vrstvě sporů nevstřícných a vstřícných civilizací v galaxii.

Vlohy pro řízení takto velkých celků ale vždy vycházejí z jednotlivců, kterým sebeřídící síly přírody nabídly „informační balíčky“ z oborů a lidí, kteří vývoj v dějinách posunuli. Nové poznatky tohoto typu jsou přijímané přímo, ve formě vizí či obrazů. (viz Kopernik, Mendělejev, Tesla apod.) Pro mě byly takovým „infobalíčkem“ poznatky o činnosti IMHOtepa, vázané k mému hudebnímu vzdělání. Týkají se už realizovaného projektu jazyka pro řízení světové populace. Latina je vytvořená z mutace atlantského jazyka v (hebrejštiny) kněžími faraonů.
Přenos informací z jiného jazyka do „rozhraní INTERVALŮ“ C-dur stupnice a oktáv vyšších harmonických kmitočtů je tajemstvím, které vede k přepisu nám známých fyzikálních sil do hlubšího pochopení virtuálního vztahu matematiky k reálné (zvukové) hodnotě etnického jazyka a jazyka hudby.
REZONANCE je rozhraním (plochou, mem/bránou) dvou kmitočtů, je jejich součtovou (nikoliv rozdílovou) hodnotu, generující vznik nového kmitočtu=tónu, prvního z vyšších harmonických tónů, vedoucích v řadě kmitočtů až do lidského vědomí, vázaného s vodíkem (ve vodě i v prostoru) a s energií helia, vyplňujícího prostor slunečním světlem – přesněji uzavřeným kmitočtem deuteria a tritia, vytvářeného dopadem prvního z trojice vodíků do slunce.
Píšeme vědomě i nevědomě nový příběh o vesmíru bez velkého třesku, srážka trojice vodíků je mostem pro pochopení logiky, která mě k zápisu donutila, která má oporu ve všem co se děje.

Dějiny projektu „učení křestu“ měly také dvě realizace, kde první „mořská cesta projektu“ vedla až do utajené kultury Ruska a Číny, kde „bukvica“ byl zápisový systém podobný hebrejskému, ale dokonalejší, obsahoval „linku myšleného rozhraní“ = volitelnost výkladu = princip volby – vložený do latiny konstrukcí tří mollových stupnic.
Vztah bukvice a hebrejštiny sahá až do dějin projektu MATRIX pro tuto sluneční soustavu, je největším tajemstvím a prohřeškem vládnoucích rodů v dějinách planety. Z vložení principu volby do latiny zřejmě pramení stálá nevraživost silového „jednosměrného“ řízení proti principu „volby lepší cesty“ ze dvou možných. Vztah „dvojice ke vzniku třetího“ je univerzální vývojový nástroj, opakovaný ve všech oblastech a vrstvách sebeřízení.
Propojení hebrejštiny latiny a staroruské bukvice s naší mateřštinou – českým jazykem – je zřejmě téma mého života. Pochopil jsem díky vlastnostem češtiny souvislost projektu Matrix s vývojem opolidí na Maldeku, Marsu a na Zemi – ale až při vzrůstajícím zájmu o dějiny ASTROLOGIE v souvislosti s mayským kalendářem (!) a jeho „dlouhých cyklů“, pro které je jiný příběh o našich dějinách jediným a jedinečným vysvětlením.   
Vítězná židovská verze projektu byla postavená na principu zisku (bezpracný zisk je analogií samovolného vzniku kvinty nad znějící oktávou). Úrok je současnou obdobou vzniku kvinty.
Arabská (staroruská) verze projektu měla prioritu v rodině a rodovém vývoji. Obě verze po úpravách „pro vládce“ během cca 2000 let zdegenerovaly, arabská se tlačí na své místo na slunci. Asi zbytečně, vývoj jazyků postupuje jinak než nám tvrdí lingvisté. Propojením latiny, hebrejštiny a bukvice dávno před nastavením našeho letopočtu vznikla abeceda a národ Řeků. Emoční hodnotu jazyků a symbolů pro ně hlouběji zkoumám asi jen sám, nesu proto úděl Koperníkův a dalších lidí, měnících naučenou základnu.  
Vliv Egyptského projektu na původní (hyperborejské) východní kultury vedl také k formování Indického národa a jeho kultury, popsané ve védách. V Řecku se dochovala atlantská kultura v podobě „řeckých“ bájí o skutečných kompetencích člověka nad přírodními silami (vládce moře, ohně,….). Patrně se potvrdí dřívější vývoj marsovské populace před naší, včetně výsadku „neposlušných Marťanů“ na naší planetu, kde založili atlantskou civilizaci.
Vítěznou válku o vodu s Marsem s následnou „potopou našeho světa“ pak můžeme považovat za počátek poslední etapy MATRIXU, ale i mayského velkého cyklu. Po cca 13000 letech jsme v polovině – a současně v poslední možnosti vyměnit strach a nenávist za toleranci a vstřícnost (zvířecí psychiku za lidskou).
 

Sedmá vrstva sebeřízení je LIDSKÁ.

Kopíruje v prostředí Země opakovatelné, opakované, ale vždy jen DOČASNÉ spory dvojic – od dvojice prvků k množinám populace, rozdělených svou vírou v jednu ze dvou biblických doktrín, později doktrín politických (=volebních programů).
Obě biblické polarity byly postavené na udržování neznalosti o podstatě prostředí, které nás vytvořilo.
Politické projekty jsou postavené na udržování neznalosti o procesech, řídících lidské vnímání, myšlení a jednání.
Podobnost církevního řízení s politikou „dvojího metru“ vedla k oddělení materiálně a duchovně vedené populaci. Potřebnému propojování slovníků a vědomostí brání tlak mocných a líných lidí na výkon poddaných a vytváření zbytečné práce, aby zmizel čas na sebevzdělávání.
Sedmá vrstva sebeřízení je „citlivým tónem“ k lidskosti - spojuje nás s prostředím internetu.  Skutečný DĚJEPIS i kalendář nového věku vzniká každý den „online“ - na sociálních sítích sdílením starostí a radostí. S úlohou této vrstvy souvisí samovolné vytváření sociálního kreditu jedince či skupiny (národa, státu…). Internet umožňuje volit hloubku pochopení každé činnosti jedince či skupiny, realizovaná v myšlenkovém anebo zapisovaném prostředí.
Paměťový záznam (myšlený anebo zapsaný) vzniká následkem předchozích pohybů, ale je i potenciálem k pohybu dalšímu. Genetický dlouhodobý projekt MATRIX realizuje dříve vytvořené záznamy o vývoji do dvanácti dílů „zvířetníku“ a do zápisového systému, vázaného k pohybu okolních planet. Astrologie se tak stala zápisníkem pro průběh MATRIXU ve všech etapách (dlouhých cyklech) proměny páru primátů na dvojici lidí, spojených láskou.
Z uvedeného tak plyne existence prvotního vývoje lidského páru - a druhotných vývojových procesů, řízených projektem MATRIX, vytvořeným pro obnovu lidskosti – pravidel morálky, protože morálka původní/prvotní/ civilizace zdegenerovala.
Cílem sedmé vrstvy sebeřízení je propojení projektu MATRIX se skutečnou MATRICÍ pro vznikání PŘEDĚLŮ (rozhraní) v řadě rostoucích hustot, obalených „povrchem“
Platí, že rozhraní dvou prostředí je nosičem informací. To ale i platí pro pohyby samotného dvojprvku „povrch a vnitřek“. Povrch spojuje vnitřní strukturu každého prvku i větších celků, i když „povrch plynu“ nevidíme.  
Matrice (pochopený matrix) obsahuje všechny vrstvy sebeřízení, každá směřuje do „OKTÁVY“, ale až v šesté se tlak změní na tah. Sedmá vrstva sebeřízení vyčerpáním vlastní síly směřuje do oktávy (stejně jako sedmý tón durové stupnice). Oktávou vrstev sebeřízení je vznik „informačního balíčku“ o životě každého člověka, ten slouží ke vzniku jiskry, potřebné ke vytvoření hvězdy nebo zárodku planety – hvězdného prachu.

REZONANCE, osmá vrstva SEBEŘÍZENÍ

Citlivostí k lidskosti – (sedmá vrstva) přijímáme do své rodiny zodpovědnost za osobní, skupinové, národní i globální prostředí na planetě. Při ukončování svého života v hmotném těle odevzdáváme informace o svém životě souběžně do nepohyblivých EGREGORŮ (kuliček helia) vázaných v prostoru k ostatním planetám = do zápisového prostředí astrologie. Astrologie využívá okamžiky (stavy v pohybech planet) k zápisu životních etap každého člověka, skupiny, národa, státu.
Vědomost, že „fenomén čas“ je pouze zápisem „stavu pohybu“ plyne už z toho, že bez existence pohybu by hmotný ani nehmotný svět nemohl vzniknout.
 V poslední osmé vrstvě sebeřízení probíhá rozpouštění vztahu mezi povrchem a vnitřkem všech hmotných prvků a celků. S rozpadem těla probíhá přesun „informačního balíčku“ v několika dnech „bardó“ (viz „kniha mrtvých“ a další). Existuje ale i druhá možnost, jak – po globálním pochopení fyzikálních = lidských sil tyto síly využít. Na začátku jsou skupenství vody.
Rozšířením pojmu reinkarnace do všech cyklujících systémů zjistíme, že probíhá i v proměnách vody.

1. Pohybem volných vodíků (odpařováním vody) ke slunci a návratem jiných vodíků (s jinou informací z vnitřku slunce)na planetu se uskutečňují etapy vývoje na planetách.
2. Informace jsou nesené kmitočtem dvou dalších vodíků (deuteria a tritia), které při srážce ve slunci (termojaderné reakci) vytvořili kmitočet – tedy pulzující objem atomu (kuličky) helia.
   Jistě znáte „Newtonovu houpačku“ (kuličky v řadě na nitích), ta ukazuje jak přenos (=pohyb informace prostorem) probíhá. OKAMŽITĚ a TRVALE. Naučili jsme se fyziku, která nemá oporu v jiné než virtuální = zapamatované pseudorealitě.
3. Kontakt nehmotných „povrchů atomů helia“ vyplňuje meziplanetární i mezihvězdný prostor, volné vodíky obsahují energii od země ve směru ke slunci – a dvojici energií ve směru od slunce. Tou energií je RYCHLOST. Víme, že rychlost helia (fotonů) je daná trojkou s pěti nulami, rychlost vodíků, vstupujících do slunce je patrně dvojnásobná, záření a poloviční rychlost je logickým následkem dostředného dopadu všech vodíků dovnitř slunce.
4. Nosičem informací je tak spolupráce kmitočtu dvou vodíků s „povrchem atomu helia“. Trvalý kontakt atomů helia vyplňuje planetární i mezihvězdný prostor, přenos „povrchu helia“ probíhá ve stylu Newtonovy houpačky.
5. Popis pohybových sil ve vesmíru dvojprvkem „INFORMACE + NOSIČ INFORMACE“ je vstupem do propojeného prostředí psychiky člověka se silami, které poznal a dovede smysluplně využívat. Mžikovou proměnu informační „mřížky“ na hmotný předmět jsme považovali vždy za trik, ale proces ovládání fyzikálních sil uvnitř atomů už umí všichni ti, kdo např. ohýbají nerezovou lžíci svou vůlí. Příroda i my máme nástroje, aby nedocházelo ke zneužití těchto sil lidmi, kteří si uchovali jen svou zvířecí nenasytnou psychiku.

Vrstvy sebeřízení dokládají existenci člověka ve dvou formách. Trvalé propojení paměťových záznamů v „prázdnotě“ mezi hvězdami a planetami známe v pojmu „DUŠE“. Střídá se s časově omezenou existencí dvojice „program + tělo“, kde v každém časovém okamžiku existuje jejich rozhraní – v podobě vztahu mezi realizovanou a nerealizovanou částí programu.
Vrcholnou formou sebeřízení je dvojprvek žena + muž,  sedm vrstev předchozích vznikalo z pochopení obsahu pojmů „KLID + POHYB“.  
Prostřednictvím vzniku „chyby z únavy“. a dvou forem její opravy vzniklo vše, co existuje alespoň v hustotě myšlenek. Informace nemáme v hlavě, jsou uložené v prostoru, se kterým jsme TRVALE PROPOJENI. Psychofyziku vytvořili pánové Weber a Fechner, jsem jejich virtuálním žákem.
1. Každá INFORMACE vyplňuje nepatrný objem „prázdného“ prostoru.
2. kmitočet deuteria a tritia vyplňuje „vnitřek“ atomu helia.
3. Informace je „povrchem“ helia.
Cestování vodíku z vody ke slunci a zpátky  z  termonukleárního prostředí povrchu (korony) Slunce zpátky do „objemu vody v lidském těle „je fyzickou existenci vědomí ve vnitřním i vnějším prostředí člověka. …….bingo….